Rozsáhlé požáry sužující Amazonský prales jsou jistojistě globální katastrofou, nicméně to není jediným problém, se kterým se místní flóra a fauna musí potýkat.
Evropská unie zakázala použití neonikotinoidů do konce roku 2018, proti návrhu byla Česká republika, Maďarsko, Rumunsko a Dánsko. Nicméně vyjádření tiskového odboru ministerstva zemědělství ČR uvádí odmítavý postoj vůči použití zmíněných pesticidů, požadována byla pouze výjimka pro používání při pěstování cukrové řepy, jelikož dosud není dostupný adekvátní substitut.
Hromadný úhyn včel je velkým problémem vzhledem k jejich důležitosti v procesu opylování v rámci zdravého ekosystému. Smutným faktem je, že k této situaci ani nemuselo dojít – dokonce bylo možné tuto skutečnost predikovat a předem zamezit.
Na vině je příliv nových pesticidů proudících do Brazílie, která je silně závislá na zemědělství (přibližně 18 % HDP je tvořeno zemědělským sektorem) a současně je největším odběratelem pesticidů na světě.
Poslední report o bezpečnosti potravin provedený agenturou Anvisa zveřejňuje, že 20 % ze zkoumaných vzorků obsahuje zbytky pesticidů, které překračují úroveň povolenou státními regulacemi. Současně výzkum prokázal přítomnost glyfosátu, nejprodávanějšího brazilského pesticidu, v mnoha zemích již zakázaného.
Včela po vystavení neonikotinoidů ztrácí orientační smysly a většinou není schopná najít cestu zpět do úlu, což ve větším měřítku může vést až ke kolapsu celé kolonie. Zároveň je pozorován úbytek množství královen v populaci, to má za následek úbytek nově vznikajících včelích komunit. Jiné studie upozorňují na zvýšenou citlivost včel na parazity, jako například hmyzomorka, která v těle způsobuje sepsi a následnou smrt.
Využívání pesticidů v zemědělství je nepochybně důležité, podporuje a zvyšuje množství vyprodukovaných plodin, nicméně je nevyhnutelně nutné vnímat i negativní stránky používaných chemikálií, které mají fatální dopad nejen na hmyz, ale i zdraví lidí.